Když lékaři objeví nádor v prsu, tlustém střevě, prostatě nebo jiném orgánu, vidí místo, kde se nemoc projevila. Její vývoj však obvykle nezačal ze dne na den. Nádorové změny mohou vznikat po mnoho let a ovlivňuje je prostředí celého organismu.
Dnes už víme, že lidské tělo není souborem oddělených orgánů. Střeva, játra, krevní oběh, metabolismus a imunitní systém spolu neustále komunikují. Významnou součástí tohoto propojení je střevní mikrobiom – obrovské společenství mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu.
Proč jsou střeva tak důležitá?
Střevní mikrobiom pomáhá zpracovávat potravu, vytváří biologicky aktivní látky, ovlivňuje stav střevní bariéry a komunikuje s imunitním systémem. Pokud je jeho rovnováha dlouhodobě narušena, může docházet ke zvýšené propustnosti střevní bariéry, změně imunitních reakcí a podpoře chronického zánětu.
Výzkum ukazuje, že některé mikroorganismy mohou vytvářet toxiny poškozující DNA, aktivovat dráhy podporující množení buněk nebo měnit prostředí, ve kterém se nádoru lépe daří. Tento vztah je nejlépe doložený u rakoviny tlustého střeva, ale studuje se také u dalších nádorových onemocnění.
To neznamená, že každá rakovina vzniká přímo ve střevě. Znamená to však, že stav střev může ovlivňovat dění i ve vzdálených částech těla prostřednictvím imunitních signálů, zánětlivých látek a mikrobiálních metabolitů.
Nádor je místní projev, ale organismus funguje jako celek
Rakovina vzniká v konkrétních buňkách nahromaděním změn v DNA. Na to, zda se poškozená buňka odstraní, přežije nebo se začne nekontrolovaně množit, ale působí také její okolí.
Význam mohou mít například:
• dlouhodobý chronický zánět
• poruchy metabolismu a vysoká hladina inzulinu,
• kouření, alkohol a další karcinogenní látky,
• některé infekce
• obezita a nedostatek pohybu
• složení stravy a střevního mikrobiomu
• vrozená genetická dispozice
• dlouhodobě užívané léky…
Proto je rozumné nevnímat rakovinu jen jako izolovaný útvar, ale také jako onemocnění ovlivňované celkovým stavem těla.
Jakou roli hraje jídlo?
Strava patří mezi faktory, které každodenně formují střevní mikrobiom i metabolické prostředí organismu. Rostlinná vláknina slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Ty z ní vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které pomáhají vyživovat buňky tlustého střeva a regulovat zánětlivé a imunitní procesy.
Základ jídelníčku proto mohou tvořit:
• zelenina a ovoce,
• luštěniny
• celozrnné obiloviny
• houby
• lněná, chia a další semínka
• ořechy v přiměřeném množství
• bylinky a koření.
Naopak častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin, uzenin, nadbytku alkoholu a jídel s nedostatkem vlákniny zdravému střevnímu prostředí neprospívá.
Péče o střeva je péčí o celé tělo
Střeva nejsou jedinou příčinou všech nádorů, ale rozhodně nejsou jen „trubicí na trávení“. Jsou důležitým centrem komunikace mezi potravou, mikroorganismy, imunitou a metabolismem.
Proto má smysl pečovat nejen o místo, kde se nemoc projevila, ale také o podmínky, ve kterých naše buňky každý den žijí.
Nemůžeme ovlivnit úplně všechno. Můžeme však každý den ovlivňovat výživu, pohyb, tělesnou hmotnost, kouření, alkohol, spánek a další části životního stylu. Jídlo není zázrak na počkání, ale je to každodenní zpráva, kterou posíláme svému mikrobiomu, imunitě a celému organismu.